kontakt
» Homepage » hrálo se

hrálo se


http://www.bezruci.cz/hra/hamlet/

 

Divadlo Husa na provázku

Divadlo se prezentuje širokým repertoárem komedií a činoher.

http://www.provazek.cz

 

W.Shakespeare

 

SMÍM PROSIT, LADY? MACBETH.
režie: M.Huba
Rok premiéry: 2008
Délka představení: 90 min

Macbeth vržený osudem do boxerského ringu, Lady Macbeth jako dirigentka vražedného violoncellového kvarteta. Něco mezi tancem a smrtí. Výrazná adaptace Shakespearovské tragédie v prostoru alžbětínské scény. V hlavních rolích Jakub Šmíd a Eva Vrbková

 

 

Těšínské divadlo Český Těšín

http://www.tdivadlo.cz
 
William Shakespeare
Zdeněk Barták

ROMEO A JULIE



Příběh veronských milenců, jejichž lásce brání nenávist obou znepřátelených rodů, není třeba zvlášť představovat. Okouzluje diváky takřka na celém světě, inspiruje tvůrce různých žánrů a ožívá v mnoha podobách. Skladatel Zdeněk Barták napsal hudbu pro divadlo SPAC v jihokorejském Soulu, které tuto hru inscenovalo v muzikálovém provedení. Za hudbu získal Zdeněk Barták cenu, které se říká „asijský Oskar“. Těšínská inscenace bude prvním provedením tohoto muzikálu v České republice.
 
Režie: Miloslav Čížek
Premiéra: 12.05.2007

 









 
 
William Shakespeare / Hamlet
Tragédie mladého člověka, hledajícího smysl a řád života v nesmyslném světě bez řádu.

Překlad Jiří Josek / Úprava Jiří Josek / Režie Jiří Josek
Hamlet Richard Krajčo / Ofelie Markéta Haroková / Gertruda Kateřina Krejčí / Claudius Norbert Lichý / Polonius Jan Odl / Laertes Daniel Zaoral / Horacius Vítězslav Kryške / Duch mrtvého krále a Hrobník Miloslav Čížek / Rosenkrantz Kajetán Písařovic / Osric Roman Harok
premiéra 15. října 1999 / derniéra 2. dubna 2002
 
 
 

Městské divadlo Zlín

http://www.divadlo.zlin.cz

John Kander, Fred Ebb, Joe Masteroff: KABARET

 

[ Soumrak lidí ve světlech reflektorů]
legendární muzikál


režie Dodo Gombár

překlad libreta Jiří Záviš
překlad textů písní Jiří Josek
dramaturgie Jana Kafková
scéna Jaroslav Čermák
kostýmy Michaela Hořejší
asistentka výtvarnice kostýmů Hana Knotková
choreografie Silvia Beláková
hudební spolupráce David Rotter a Richard Dvořák
odborná spolupráce Hana Horká
asistent režie Jan Leflík

 
 
William Saroyan / Tracyhp tygr
 
 
 
Vlastimil Šmída a Michal Žáček - Jiří Josek / Tracyho tygr
Jazzový muzikál na motivy stejnojmenné novely Williama Saroyana.

Režie Jiří Seydler / Hudba Vlastimil Šmída / Libreto Jiří Seydler / Hraje  THE GIZD
premiéra 1. října 2000 / derniéra 12. června 2002
 
 
 

William Shakespeare

nejzáhadnější thriller všech dob

Přestože Hamlet, princ dánský, není reálnou historickou osobností, nelze ho z dějin vymazat. Hamlet je víc než jen divadelní postava. Nemusíte se zajímat o divadlo, stejně si vás najde. Každý o něm slyšel, ať chce nebo ne.
Kdo je ten záhadný muž? Chodí po jevišti v černých šatech, s lebkou v dlani, a klade si otázky po smyslu bytí? Ne. Hamlet jako by se zjevoval všude tam, kde končí lidská jistota a začínají pochybnosti. O sobě samém, o životě po smrti, o upřímnosti přátel, o zločinnosti vládců, o státě, v němž žijeme, o důvodech proč mlčet a nebo jednat. Dělejte, co chcete, Hamleta v sobě se nikdy nezbavíte. Hamlet, ohánějící se vždy dobře nabroušeným a překvapivým vtipem, je právem nejslavnější postavou světa.

 

překlad : Jiří Josek
úprava : Štěpán Chaloupka a Tomáš Syrovátka
režie : Štěpán Chaloupka
scéna : Renata Pavlíčková
kostýmy : Petra Krčková
hudba : Jaroslav Mugrauer
šerm : Karel Basák
lightdesign : Pavel Kotlík a Karel Dragoun
jazyková spolupráce : Jiřina Hůrková
dramaturgie : Tomáš Syrovátka

 

hrají:
Hamlet Lukáš Homola
Claudius Jan Krafka
Gertruda Lenka Zbranková
Polonius Zdeněk Velen
Laertes Radim Jíra
Ofelie Barbora Janatková
Horacio Jaroslav Slánský
Rosencrantz Veronika Pavlasová
Guildenstern Jaroslava Zimová
Fortinbras Štěpán Benoni
Francisco, Kněz Miroslav Večerka
První herec, Hrobník Zdeněk Dolanský
Druhý herec, Osric Marcel Rošetzký
Hrobníkův společník Vladimír Volek
Duch mrtvého krále Jan Krafka
v dalších rolích Emil Černoš , Vendelín Levai a David Toman

délka: 160 minut    premiéra: 10-02-2007




William Shakespeare

MACBETH
 

Kdo snese víc, to není člověk.

Udatný vojevůdce Macbeth potká tři čarodějnice. Popřeje jim sluchu. Vyklíčí v něm touha po královském majestátu. Macbeth má milující ženu. A král Duncan právě přijíždí, aby společně oslavili vítězství.
Je to přece tak jednoduché! Zabít svého krále. Ve spánku. Tiše se vplížit do jeho pokoje. A zabít. Zavraždit svého boha a postavit se na jeho místo. Věřit už pak jenom v sebe. Jen jít a udělat to. Všechny další vraždy už půjdou jako po másle.
Jen aby člověk přežil tu první.

 

překlad : Jiří Josek
režie : Viktorie Čermáková
scéna : Andrea Králová
kostýmy : Zuzana Krejzková
hudba : Petr Kofroň
dramaturgie : Magdalena Frydrychová

 

hrají:
Macbeth Tomáš Petřík
Lady Macbeth Zuzana Mixová
Banquo Zdeněk Velen
Duncan, Doktor Zdeněk Dolanský
Fleance Štěpán Benoni
Malcolm, 2. vrah Marcel Rošetzký
Donalbain, 1. vrah Jaroslav Slánský
Lennox Jan Krafka
Ross Radim Jíra
Macduff Lukáš Homola
Lady Macduff Lenka Zbranková
1. čarodějnice Veronika Pavlasová
2. čarodějnice Lenka Zbranková
3. čarodějnice Barbora Janatková
Sluha, 3. vrah David Steigerwald
Vrátný Antonín Kuchař
Synek Ondřej Kinkal \ Jiří Ruprecht
Vojsko Kiryl Putryk, Jakub Korach , Jan Procházka, David Plass
  Kiryl Putryk, Jakub Korach , Jan Procházka, David Plass

délka: 120 minut    premiéra: 16-02-2008

 

VÝCHODOČESKÉ DIVADLO PARDUBICE http://www.vcd.cz

William Shakespeare - VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ

 

Premiéra 2. a 3. dubna 2005 v Městském divadle, derniéra 17. května 2006

Láska se nemýlí, mazaná žena taky ne, a tak o muži nemluvě všechno dobře dopadne.

Se Shakespearem tentokrát nevyrazíme do dvorského prostředí v dobách historických, jak je u nejklasičtějšího klasika obvyklé, ale do sousedských rozměrů městečka, kterým mohl být Windsor v sedmnáctém století stejně dobře, jako jím mohou být dnešní Pardubice. Právě se v něm zabydluje poněkud zestárlý a zchudlý rytíř Falstaff a – z důvodů finančních více než milostných – se snaží vetřít pod sukně dvou zdejších paniček. Na malém městě se však nic neutají, a tak se o jeho záměrech brzy dozvědí i jejich manželé. „Láska čarodějka jednou dokáže udělat ze zvířete člověka, jindy z člověka zvíře…“, ale pánové, zvláště ten žárlivější z nich, rozhodně nechtějí nosit parohy a na záletníka si políčí. Ale ani dámy nemají chuť na hřích… tedy na hřích s ošuntělým ctitelem pochybné pověsti a nelibého zjevu, a tak na něho narafičí past. A zatímco všichni vymýšlejí léčky, láska čaruje jinde, pochopitelně mezi mladými. Rozšafná komedie, nejlaskavější veselohra z pera mistra Shakespeara, přímo zurčí jazykovým humorem, který pro nás jako vzácný drahokam vybrousil překladatel Jiří Josek.

Režie: František Laurin
Překlad a texty písní: Jiří Josek
Scéna: Šimon Caban j. h.
Kostýmy: Josef Jelínek j. h.
Hudba: Daniel Fikejz
Korepetice: Miloslav Drahoš
Pohybová spolupráce: Vlastimil Červ j. h., Petra Jíchová j. h.
                                  a Pavel Konvalina j. h.
Dramaturgie: Jana Pithartová

Osoby a obsazení
    Paní Alice Brodová … Jindra Janoušková
    Frank Brod, její muž … Jiří Kalužný
    Paní Margita Pikolová … Romana Chvalová
    Žorž Pikolo, její muž … Petr Dohnal
    Anna Pikolová, jejich dcera … Martina Sikorová
    Sir John Falstaff … Zdeněk Rumpík
    Fenton, mladý šlechtic … Jan Maxián j. h.
    Šalba, venkovský sudí … Leopold Běhan
    Abraham Tintik, jeho synovec … Josef Pejchal
    Sir Hugh Evans, velšský pastor … Michal Przebinda
    Doktor Cajus, francouzský lékař … Tomáš Kolomazník
    Kviková, jeho hospodyně … Zdena Bittlová
    Hospodský U podvazku … Jan Hyhlík
    Bardolf, z družiny Falstaffovy … Radek Žák
    Pistol, z družiny Falstaffovy … Martin Mejzlík
    Čór, z družiny Falstaffovy … Alexandr Postler
    Robin, Falstaffův panoš … Aleš Doležal j. h. nebo Jan Novotný j. h.
    Petr Šůs, Tintikův sluha … Jindřich Kratochvíl
    John Honzik, Cajusův sluha … Vladimír Chmelař
    John a Robert, Brodovi sloužící … David Šimůnek a Pavel Prchal
    Uvědomělí občané windsorští … Pavel Konvalina, Kamil Hozák, David Zíta,
                Lukáš Kratochvíl, Tomáš Krtička, Tomáš Mangel; všichni j. h.
                (v alternacích)

 

William Shakespeare: ROMEO A JULIE
Premiéra: 17. a 18. ledna 2004, derniéra 24. května 2006

 

William Shakespeare: ROMEO A JULIE:

  • režie Katharina Schmitt
  • překlad Jiří Josek
  • dramaturgie Jana Kafková
  • scéna Pavel Svoboda
  • kostýmy Kamila Polívková
  • hudba Roman Zach
  • pohybová spolupráce Halka Třešňáková

osoby a obsazení

  • ESCALUS, veronský vévoda Radoslav Šopík
  • MERCUZIO, mladý šlechtic, příbuzný vévody a přítel Romea Zdeněk Lambor
  • PARIS, mladý šlechtic, příbuzný vévody Radovan Král
  • MONTEK, hlava veronské rodiny znepřátelené s rodinou Capuletů Gustav Řezníček
  • ROMEO, Montekův syn Josef Koller
  • BENVOLIO, Montekův synovec a přítel Romea Pavel Vacek
  • CAPULET, hlava veronské rodiny znepřátelené s rodinou Monteků Zdeněk Julina
  • PANÍ CAPULETOVÁ Eva Daňková
  • TYBALT, synovec paní Capuletové Tomáš Slepánek j.h.
  • JULIE, Capuletova dcera Kateřina Liďáková
  • CHŮVA Jeanette Zapletalová
  • OTEC LORENZO, mnich Pavel Leicman

premiéra 8. prosince 2007

… generace kontra generace …
… Montekové kontra Capuleti …
… láska kontra nenávist …
… svoboda kontra manipulace …
… život kontra smrt …

Romeo a Julie je jedna z nejslavnějších tragédií a zřejmě vůbec nejpopulárnější dílo Williama Shakespeara. Síla příběhu lásky dvou mladičkých lidí, kteří nesměli svobodně spojit své životy, a tak raději volili smrt, uchvacuje od svého vzniku - už přes čtyři století - dodnes.
Syžet Shakespeare přejal (jak bylo jeho zvykem) z populární italské novely, která popisovala snad skutečnou událost z počátku 14. století. Téma však přebásnil fascinujícím způsobem.

Děj je natolik známý, že jej připomeneme v několika větách
Mezi dvěma veronskými rody - Monteky a Capulety - zuří odvěké nepřátelství. Romeo Montek a Julie Capuletová se do sebe zamilují a tajně se spolu nechají oddat. Romeo v potyčce zabije Juliina bratrance Tybalta. Je odsouzen k vyhnanství z města. Romeo a Julie spolu stráví svou "svatební noc". Julie má být vzápětí provdána za Parise, kterého jí vybrali rodiče. Mnich Lorenzo dá Julii prostředek, po kterém zdánlivě umírá a je pohřbena. Romeo se dozví o její údajné smrti, nachází Julii v hrobce a otráví se. Julie procitá, a když uvidí mrtvého Romea probodne se. Nad mrtvolami svých dětí dochází ke smutnému smíru otců.

Inscenace Romea a Julie se na zlínské jeviště vrací potřetí (poprvé byla uvedena v roce 1961 a podruhé v roce 1990).
Mladá německá režisérka Katharina Schmitt inscenuje Romea Julii s důrazem na postoj a sebeuvědomění si mladého člověka v tomto světě. Text tragédie je zredukován na základní situace a postavy. Hraje se v abstraktním nepopisném prostoru bez jakéhokoli balastu a dobových ilustrací. Inscenace by tak měla promlouvat k dnešnímu (nejen) mladému divákovi důrazně a přímo. Dotýká se témat jako je prvotní zasažení silným citem, manipulace, svoboda a nesvoboda, násilí a nesmyslná nenávist.

"Ve světě Romea a Julie se bez násilí nedá přežít - děti jsou buď nuceny na ně přistoupit, nebo musí zemřít. Kdo jsem a po čem toužím? Jak se stavím k řádu společnosti, ve které žiji? Každý si musí najít stanovisko k těmto dvěma otázkám během dospívání. V tom vidím nadčasovost příběhu Romea a Julie," říká režisérka Katharina Schmitt.

  REPERTOÁR : Othello  

William Shakespeare
Othello

Jeden z největších příběhů vášně, žárlivosti a zrady ve zbrusu novém překladu Jiřího Joska

Od napsání jednoho z nejproslulejších dramat velkého Alžbětince uplyne v příštím roce přesně 400 let. Příběh lásky mladého páru, která ztroskotá ani ne tak na zdánlivě nepřekonatelných společenských, sociálních a rasových rozdílech, jako na zcela prosté, obyčejné lidské závisti, je ale současný pořád. Právem také oslovuje diváky a inscenátory provokuje k novým a novým zpracováním.

Překlad: Jiří Josek
Režie: Igor Stránský
Scéna: Miroslav Malina j. h .
Kostýmy: Eva Jiřikovská j. h .
Hudba: Martin Štědroň
Choreografie: Ladislava Košíková j. h .
Šerm: Antonín Nožička j. h .
Dramaturgie: Iva Šulajová

Obsazení
Benátský dóže Lubomír Vraspír j. h.
Brabanzio Božek Tomíček
Lodovico Jiří Juřina
Othello Kamil Pulec
Cassio Zdeněk Trčálek
Jago Tomáš Šulaj
Roderigo Jiří Hejcman
Montano Pavel Hromádka
Graziano David Vacke
Desdemona Helena Jará nebo Alexandra Vronská
Emilie Monika Horká
Bianca Helena Jará nebo Alexandra Vronská
Vojáci Karel Kolaja j. h.
  Michal Raštica
  Pavel Kratochvíl
  František Procházka
  Petr Žajdlík
  Roman Lacina

Premiéra: 6. a 7. září 2003

Délka představení: 3 hodiny

 

Recenze

Hradišťská inscenace Othello patří nejvíce Jagovi
...Inscenaci dominuje výkon Tomáše Šulaje v roli Jaga. Mladý herec je předpisově ďábelský manipulátor a pokušitel. Šulaj ovládá proměnu rychlého slovního i gestického střihu. Dokáže být jako chameleón, každou chvilku vybarvený jinak...
L. Mareček, MF Dnes - 18.9.2003

Činy Othella odměřuje kyvadlo času
...V Hradišti sáhli po zbrusu novém překladu Jiřího Joska, který obdařil smutného černého hrdinu bohatým, avšak veskrze současným, na mladé diváky cíleným, živým jazykem. Zajisté může vadit, že namísto o Maurovi nebo o mouřenínovi je Othello rovnou pojmenován černochem, negrem, ale vždyť to přece odpovídá duchu Shakespearova díla, o jehož rasové toleranci si nemusíme dělat iluze...
J.P. Kříž, Právo - 21.10.2003

Slovácké divadlo zahájilo 59. sezonu Othellem
...Režie Igora Stránského se soustřeďuje jak na prokreslení vztahů mezi Othellem, Jagem a Desdemonou a na jejich psychologickou i emoční motivaci, tak na efektní divadelní podívanou (šermířské scény, "souboj" Othella s figurínou, rozetnutí růží...). Výtečně využívá mobilnosti Malinovy scény i Štědroňovy hudby pro inscenačně vyvážený jevištní tvar..."
M. Potyka, Slovácké noviny - 17.9.2003

 

Fotogalerie
   

Pramen Othella
Podle tehdy běžných autorských zvyklostí Shakespearových současníků vypůjčoval si také Shakespeare příběhy z mnoha zdrojů: z historie, mytologie, legend, beletrie i dramat, které přepracovával. Obvykle splétal dohromady několik zápletek, budících zprvu zdání, že spolu nesouvisejí, ale postupně, jak se blíží rozuzlení, splývají, takže řešení jedné zápletky řeší zároveň další (Othello je tu výjimkou v jasné, nekomplikované zápletce bez dějových
digresí).
Inspirační zdroj Othella je tedy také nepůvodní; byl převzat z novely Itala Giraldiho Cinthia. Cinthiova kniha z roku 1566, nazvaná Hecatommithi (neboli Sto povídek), byla pro řadu alžbětinských a jakubovských dramatiků bohatou zásobárnou zápletek a Shakespeare se jí inspiroval např. také v hořké komedii Oko za oko.
V Othellovi se Shakespeare přidržuje Cinthiova příběhu velmi těsně:
zachovává prostředí děje - Benátky a Kypr - a přejímá i hlavní obrysy zápletky - závistivý praporečník očerní Maurovu ženu, zde "Disdemonu" (jediné jméno přejaté Shakespearem ze Cinthiovy novely znamená řecky "neblahá"), obviní ji ze záletnictví a tím vzbudí kapitánovu žárlivost. Ten pak spolu s praporečníkem vymyslí zákeřnou vraždu: umlátí nešťastnou Disdemonu punčochou napěchovanou pískem a vše nastraží jako nešťastnou náhodu
propadlého stropu v ložnici, který údajně ubohou Maurovu choť zavalil.
U Cinthia pak dále zrádný praporečník Maura za vraždu obviní, ten však se k ní i přes veškerá mučení nepřizná, a je proto pouze doživotně vypovězen z republiky. Praporečník je sám při dalším nečestném činu zajat a vězněn a při mučení puká jeho bídné tělo ve dví...

První provedení Othella se konalo 1. listopadu 1604 jako pohostinské vystoupení divadla, jehož byl Shakespeare členem, před královským dvorem ve whitehallské Hodovní síni.

Zbrusu nový překlad Othella
Nespornou výhodou překladu oproti neměnnému originálu je možnost reagovat na vyvíjející se mateřskou řeč. Svádí nás to obecně označit ty starší překlady, nepochybně velmi kvalitní a často dosti doslovné, jako "poetičtější", mnohé jejich výrazy už nám znějí archaicky, a při moderní režijní vizi tudíž těžko použitelné. Za všechny jmenujme alespoň překlad J. V. Sládka nebo geniální překlad E. A. Saudka.
Novější překlady se snaží svým slovníkem přiblížit modernímu cítění a často též odstranit zavádějící vrstvu nivelizující Shakespearův mnohotvárný jazyk. Jako první se o to v r. 1971 pokusil Břetislav Hodek a sklidil šok jak u některých diváků, tak u kritiky. Zbavil totiž text romantického přítmí a vyzvedl tak surovost a cyničnost originálu;
v souladu se Shakespearem užil Hodek mnohem "otevřenějších" a "kořeněnějších" výrazů, které bývaly dříve v překladech "upravovány". Po Břetislavu Hodkovi přeložili Othella ještě např. Alois Bejblík, Antonín Přidal a Martin Hilský.
Pro naši inscenaci jsme zvolili zbrusu nový, dosud neuvedený překlad Jiřího Joska, dokončený na začátku letošního kalendářního roku. Mělo to pro nás tu výhodu, že jsme skrze své konzultace přímo s překladatelem měli možnost výsledný text v mnohém ovlivnit a přizpůsobit našim potřebám. Překlad nám byl tedy ušit "na míru". A naopak naše námitky a postřehy odvozené ze zkoušení hry budou snad překladateli nápomocné při chystaném knižním vydání Othella. Jiří Josek soustavně překládá, vydává a distribuuje Shakespearovy
texty v dvojjazyčné edici (možnost srovnání českého překladu s originálem) ve vlastním nakladatelství Romeo. Zatím vydal deset svazků, tedy více než čtvrtinu Shakespearových her;Othello by měl knižně vyjít ještě letos.
Jiří Josek není v našem divadle neznámý. V roce 2000 se zde hrál jeho překlad Romea a Julie.
-i š -

Divadlo F. X. Šaldy

http://foibos.cz/vsechny/ceske-divadlo/234/

Alan Ayckbourn

Postelová fraška

hraje Divadlo F. X. Šaldy Liberec v Divadle pod Palmovkou

Anglickou komedie jednoho z nejlepších a také nejúspěšnějších autorů, kteří se věnují tomuto žánru, uvádí Divadlo F. X. Šaldy nejen v novém překladu Jiřího Joska, ale i s novým názvem – Postelová fraška (ve starším překladu uváděna jako Postel pro hosty nebo Můj dům, můj hrad). Jak titul slibuje, místem děje jsou tři postele ve třech ložnicích tří různých domů. Setkáme se v nich se čtyřmi manželskými páry, které spojuje víc než se na první pohled zdá. Režisérem inscenace je liberecký rodák a někdejší šéf činohry Národního divadla Ivan Rajmont.
Postelová fraška nabízí humor rafinovanější a méně prvoplánově košilatý, než by se podle názvu mohlo zdát. Účinkující střídají jemnou nadsázku s civilní střídmostí projevu, která svědčí o citu pro vysokou školu anglického humoru, a s hodinářskou přesností pointují komické situace.

překlad: Jiří Josek
režie: Ivan Rajmont
výprava: Martin Černý

 

Peter Shaffer: KRÁLOVSKÝ HON NA SLUNCE   /
Divadlo na Vinohradech
 
Překlad: Jiří Josek
Režie: Juraj Deák j.h.
Scéna: Karel Glogr
Kostýmy: Sylva Hanáková jh.
Hudba: Vladimír Franz jh.
 
Vzrušující divadelní výpověď současného anglického dramatika o dobývání Ameriky a zániku Říše Inků.
 
Premiéra: 26.3.1999
Derniéra: 30.1.2001
 
Osoby a obsazení: L.Frej, S.Skopal, J.Langmajer / J.Dvořák, J.Plachý, J.Šťastný, I.Racek, M.Hádek, M.Zahálka, J.Čapka, R.Jelínek, M.Moravec, V.Dlouhý, J.Satoranský, O.Vlach, M.Velda j.h., T.Bohm, M.France j.h., M.Novotný j.h., P.Lněnička j.h./ M.Kužel j.h., Mimický sbor DnV, Orchestr DnV

 

 

 

Slovácké divadlo Uherské Hradiště

Neil Simon, Marvin Hamlisch, Carole Bayer Sager
Song pro dva
(They´re Playing Our Song)

http://sd.uh.cz/pages/repertoar/song-pro-dva/song-pro-dva.php

Renomovaný komediograf Neil Simon se spojil s hudebníkem Marvinem Hamlischem a textařkou Carole Bayer Sager a společně dali vzniknout komorní muzikálové komedii Song pro dva, která se odehrává v prostředí tvůrců hudebních hitů. Příběh o svérázné dvojici - začínající mladé textařce Soni Walskové a uznávaném hudebním skladateli Vernonu Gerschovi - sleduje s vtipnou nadsázkou vznik úspěšného autorského vztahu a jeho přerod do vztahu milostného. Láska Soni a Vernona, která se objevuje nejen v jejich soukromém životě, ale i v mnoha jejich písních, se však brzo začne komplikovat. Jakkoliv se pracovní vztah ukazuje jako harmonický, vztah partnerský prodělává značnou krizi, pramenící ze vzájemné neschopnosti přizpůsobit se jeden druhému. Sonia a Vernon proto musí zvolit čemu dát přednost - kariéře před láskou nebo naopak? Na překvapivé rozhodnutí hlavních představitelů se můžete těšit v režii Igora Stránského.

Text: Neil Simon
Hudba: Marvin Hamlisch
Texty písní: Carole Bayer Sager
   
Překlad: Jiří Josek
Dramaturgie: Hana Hložková
Výprava: Eva Jiřikovská
Hudební realizace: Karel Cón
Videosekvence: Jaroslav Fojta a Jaroslav Hovorka
Hudební nastudování: Josef Fojta a Karel Cón
Choreografie: Radek Balaš j.h.
Režie: Igor Stránský
   

Premiéra:

16. června 2007
Délka představení: 2:45

Středočeské divadlo Kladno

http://www.divadlokladno.cz

 Tracy Letts: Zabiják Joe

rychlé hledání
 

pokročilé vyhledávání
TOPlist

www.nakladatelstvi-romeo.cz | www.jirijosek.com

©  Jiří Josek, 2008 web design studioiq.cz web hosting linuxnetworks.cz