hraje se

Divadlo Pod Palmovkou

Národní divadlo Brno

William Shakespeare

KRÁL RICHARD III.

Petr Halberstadt o Richardovi III. - rozhovor ČRo Brno
http://www.ndbrno.cz/pro-media/aktualne-z-divadla/petr-halberstadt-o-richardovi-iii-rozhovor-cro-brno/

PředchozíDalší

 http://www.ndbrno.cz/umelecke-soubory/cinohra/repertoar-a-fotogalerie/richard-iii/

recenze

http://www.ndbrno.cz/umelecke-soubory/cinohra/napsali-o-nas/kral-richard-iii/

Osoby a obsazení

Jedna z nejslavnějších her světového divadelního repertoáru přímo navazuje na tři díly Krále Jindřicha VI., a dovršuje tak první Shakespearovu historickou teatrologii, která se odehrává na pozadí války „dvou růží“, drastického zápasu mezi Lancastery a Yorky probíhající v letech 1455 – 1485 a zakončené vítězstvím Jindřicha, hraběte z Richmondu, který jako král Jindřich VII. nastolil vládu tudorovské dynastie.

Vynikající anglista, překladatel a divadelník Jiří Josek, jehož znamenitý překlad této hry je použit pro inscenaci Mahenovy činohry, uvádí o této hře mimo jiné toto:

Obraz Richarda jako fyzicky a duševně pokřiveného člověka, jak ho dramatik pojímá, je z historického hlediska nespravedlivý. Dobový portrét ukazuje Richarda jako člověka vcelku pohledného, drobný tělesný defekt prý téměř odstranil usilovným cvičením. Pro zločiny, které se mu připisují, neexistují důkazy. Shakespeare ale není záměrným mystifikátorem. Přebírá výklad postavy ze soudobých pramenů, které z propagandistických důvodů očerňují poražené nepřátele a vítají nástup Tudorovců na trůn. Z těchto pramenů je nejvýznamnější nedokončená Historie krále Richarda III. z roku 1513 od humanisty Thomase Mora.

Shakespearův Král Richard III. je vystavěn na půdorysu senekovské tragédie, ale přebírá i postupy lidového divadla. Zejména titulní postava má řadu společných rysů s personifikovaným Hříchem středověkých moralit. V mnohém ovšem připomíná i titánské zlosyny z dramat Tamerlán, Doktor Faust a dalších, které napsal Christopher Marlowe, Shakespearův současník, kolega a rival z  konkurenční divadelní společnosti. Zatímco ale Marlowovy postavy zlosynů jsou nadlidská monstra konající s potěchou zlo pro zlo samé, Richard je postavou veskrze lidskou, a proto mnohem složitější a tajemnější. Je sice ve všem všudy „darebák“, který se přes mrtvoly dere k moci bez sebemenších výčitek svědomí, Shakespeare ale neopomene ukázat kořeny a motivaci jeho krutého jednání. V Morově Historii krále Richarda III. mohl už sice dramatik načerpat řadu podnětů pro psychologické vykreslení postavy, ale prohloubil je a umocnil pasážemi podle vlastní invence. Richard je pod svou suverénní maskou člověkem sžíraným nejistotou a komplexem méněcennosti ze své fyzické podoby i nedůstojného postavení u dvora. Je v nitru zraněným dítětem ovládaným potřebou mstít se světu za všechna příkoří, jimiž musel projít. Je ale i hráčem, který se pouští do předem ztracených akcí, a když v nich zvítězí, sám žasne nad svými netušenými schopnostmi. Dokáže být neodolatelným svůdcem i neohroženým obráncem země před cizími vojsky. Dokáže se smát celému světu i sám sobě. Ale jako člověk, který neuznává žádnou vyšší autoritu než sám sebe, žije jen pro přítomnou chvíli a přechodné extáze z momentálních triumfů. Ve chvíli, kdy se nejvyšší měrou naplní jeho ambice a on dál nemá, oč usilovat, ztrácí zájem. Tehdy začíná jeho pád. Na prahu smrti se jeho já tříští do tisíce protichůdných hlasů. Zůstává sám s vědomím, že až umře, „nikdo slzu neuroní“. A přece se umí v závěru vzchopit a s výkřikem: „Království za koně!“ je zas připraven vsadit vše na jedinou kartu.

Věrohodnost titulní postavy je dána i morálně zdevastovaným prostředím, ve kterém se pohybuje. Kromě dětí se v Richardově okolí snad nenajde postava, která by byla bez viny. Richard je výjimečný pouze v tom, že spletí zločinů a křivd jde za svým cílem přímo a otevřeně.

Dramaturg Martin Dohnal nabízí na drama pohled tento:

Velkolepá Shakespearova hra nastražuje na inscenátory několik pastí, které je možné chápat jako základní okruh problémů, z nichž podle mého soudu jsou nejdůležitější čtyři.

1.      Jaká má být podoba Richardova znetvoření? Richard představuje emblematické zlo (emblém = znak, odznak, symbol), kdy vnitřní znetvoření a pokřivení přímo úměrně koresponduje se smyslově postřehnutelným znetvořením vnějším, povrchovým. Pojetí zla, které je identifikovatelné smyslovým vnímáním vrcholná renesance později zproblematizovala a opustila, což je doložitelné i u pozdního Shakespeara. Znepokojující otázka sv. Augustina „si deus est, unde malum?“ (když je bůh, proč existuje zlo?) je v renesanci vystřídána aktuálnějším problémem rozpoznatelnosti a klasifikací zla. Obtíž tudíž nastává, když tělesné postižení je hypertrofováno, neboť často vyznívá čítankově a polopatisticky, ale jiná obtíž nastává, když je znetvoření potlačeno či vůbec eliminováno, neboť neodpovídá právě pojetí zlu emblematickému.

2.      Podivuhodným paradoxem Richarda III. je skutečnost, že hra je sice zvláštním divadlem jednoho herce, ale současně je předepsáno 43 herců, takže co do postav je to nejpočetnější ze všech 39 Shakespearových her. Je těžké dostat živel monologický s živlem dialogickým do dramatické rovnováhy a účinnosti. Přitom nelze jenom tak monology proškrtat, neboť i skrze ně je divák svědkem toho, jak zlo narůstá a bobtná, skoro jako děsivá a nekontrolovatelná metastáze. Už úvodním monologem usvědčuje Richard sám sebe ze zlotřilosti, ale do jakých nepředstavitelných dimenzí ještě naroste, nesmí divák ani tušit. Monology tedy asi musí být neustále ozvláštňovány, aby jejich intenzita neustále sílila.

3.      Richard je herec sui generis. Jeho intelektuální výše se projevuje mimo jiné i tím, že brilantně střídá úroveň řeči podle toho, kdy a ke komu mluví. Někdy je dosti ironický (při rozmluvě se stráží), někdy je nasládle přátelský (při jednání s Clarencem a Hastingsem), s lady Annou volí okázalou krasomluvu, s královnou Alžbětou hraje však na velmi hrubou strunu. Účinnost se dostaví jenom při virtuózním odkrojení změněných poloh.

4.      Smrtí krále Edvarda IV. ve 2. dějství nastává ve struktuře hry kolize. Nyní se zcela otvírá otázka, kdo usedne na trůn. Jednání třetí líčí Richardovu cestu k moci a vyjevuje prostředky, kterými se zbavuje svých protivníků. V momentě zavraždění synů Edvarda IV. nastává zásadní zlom hry. Místo toho, aby Richard naprosto triumfoval, nastává u něho jakési „nalomení“, kterému můžeme pracovně říkat „nastolení říše nicoty. Dřívější síla, rozhodnost a samozřejmost jej opouštějí. Nastává jakýsi krach jeho osobnosti, kterému Richard nemůže zabránit. Onen zlom, spíše však změna skupenství je velmi obtížně inscenačně realizovatelná.

Režie proslavené hry se ujímá šéf činohry Mahenova divadla Zdenek Plachý, který již mnohokrát dokázal skvělé dispozice pro dramaticky rozmáchlé a velkovýpravné podívané. Impozantní scénu opět navrhl ředitel ND Brno akad. arch. Daniel Dvořák, nádherné kostýmy inspirované renesanční módou navrhla výborná Linda Dostálková. Giganticky obtížná role Richarda III. (takřka nezapamatovatelná) byla svěřena popřednímu členu činoherního souboru Petru Halberstadtovi. Po několika letech se v nové roli ukáže divadlem i publikem milovaná Zuzana Slavíková (královna Alžběta). V dalších rolích se můžeme těšit na Marii Durnovou, Kláru Apolenářovou, Moniku Maláčovou, Jaroslava Dufka, Bedřicha Výtiska, Jana Gygara, Petra Bláhu a mnoho jiných.

V roli vévody z  Buckinghamu se představí proslulý brněnský lékař v oboru ORL MUDr. Michal Zavadil, který úžasně ztvárnil postavu Reného v inscenaci Královna Margot.

Foto: P. Juráš

Městské divadlo BRNO

Probuzení jara (Spring Awakening)

jazzrockový muzikál / česká premiéra

Evropský svět divadla zná dobře dílo německého dramatika Franka Wedekinda a jeho Probuzení jara (Frühlings Erwachen, 1891). Tuto kdysi skandální tragedii dětství a dospívání věnoval autor rodičům a učitelům, které označil za skupinu lidí totálně netečných a lhostejných k potřebám mladé generace. Nové pojetí z pera amerických autorů, libretisty a textaře Stevena Satera a skladatele Duncana Sheika, je v podobě muzikálové adaptace naprosto novátorské, otevřené a strhující. Americký libretista a textař Steven Sater a skladatel Duncan Sheik přinesli na jeviště dílo nebývalé otevřenosti a pravdivosti, které s tradovaným muzikálovým sklonem k sentimentu a romantičnosti nemají nic společného. Příběh skupiny mladých lidí na sklonku 19. století v jejich adaptaci nabývá naprosto současný charakter a jeho poselství je strhující. Stále živé mezigenerační problémy mezi rodiči a dětmi, mezi dětmi a učiteli ad. - osobní ambice, touhy, frustrace, komplexy, rebelantství, neinformovanost, naivita, pokrytectví, vzájemné nepochopení, předsudky, maloměšťáctví - to vše, včetně sexuality a prvních erotických zážitků, je tu odkryto s odvahou, nekompromisností a přirozeností mladým lidem vlastní. Probuzení jara (Spring Awakening) mělo off-broadwayskou premiéru v červenci roku 2006 v New Yorku, aby už od 10. prosince téhož roku putovalo přímo na Broadway, do divadla Eugena O´Neilla. Dílo získalo 11 nominací na prestižní ocenění TONY, z nichž dostalo 8 za nejlepší muzikál, režii, hudbu, hlavního protagonistu aj. "Jednou za generaci, máme-li štěstí, se neočekávaně objeví nový muzikál, který vše změní. To je to vzrušující na úspěchu uvedení Procitání jara"(New York Observer).

 http://www.mdb.cz/inscenace/221-probuzeni-jara-spring-awakening/

 recenze

http://stisk.blog.idnes.cz/c/111746/SProbuzenim-jara-se-probudi-i-neco-ve-vas.html
http://www.musical-opereta.cz/probuzeni-jara-muzikalove-procitnuti-na-usinajici-ceske-scene
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=276&r=kulturah&c=1295657

http://www.reznicka.cz/default.asp?p=inscendetail&insID={2BF9264A-30BF-4044-A458-9F81D5B3B3F4}

http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player.php?id=01024972&br=128&s=

Divadlo v Řeznické

William Shakespeare - Antonius a Kleopatra

Tragický milostný příběh dvou velikánů světových dějin, římského vojevůdce a egyptské královny, pojal Shakespeare jako komorní drama cizoložné lásky v kulisách velkého světa. Stárnoucí milenci, jejichž osobní touhy se střetávají s nadosobními povinnostmi vladařů, se při pohledu do soukromí jeví poněkud směšní a nedokonalí, ale o to lidštějsí a věrohodnější. V této de facto poslední Shakespearově tragédii stojí proti sobě Orient a Západ, rozum a vášeň, rytířsky pošetilé stáří a dravé, nelítostné mládí. Úprava se snaží z této mohutné fresky o přechodu dvou epoch vytáhnout především individuální osudy šestice protagonistů. překlad:  Josek Jiří režie:  Josek Jiří výprava:  Dušek Jan hrají:  David Suchařípa,  Svobodová Ilona, Slaný Michal, Nečas Pavel, Málková Máša, Šoralová Lucia http://www.reznicka.cz http://www.radioservis-as.cz/archiv09/52_09/52_navstiv.htm

 

Divadlo Na Fidlovačce
 

Neil Simon,Marvin Hamlisch,Carol Bayer Sagerová – Song pro dva

http://www.fidlovacka.cz/repertoar_song_pro_dva.php3
http://www.prozeny.cz/magazin/spolecnost-a-kultura/divadlo/7745-sandra-pogodova-muzikal-ji-sedi

http://www.divadlo-opava.cz/

William Shakespeare – BOUŘE (romance)

Poslední premiéra našeho projektu Shake´N´Speare se uskuteční v neděli 10. května 2009 v 19 hodin. Nabídneme Vám tak další originální pohled na dílo Williama Shakespeara, tentokrát na Bouři, drama z pozdního období dramatikovy tvorby. V hlavní roli Prospera uvidíte hostujícího Zdeňka Junáka, známého díky Četnickým humoreskám a ze svého působení v Městském divadle Brno (mohli jste jej vidět např. jako Vávru v Maryše), Mirandu hraje taktéž hostující Barbora Obozněnko. Není bez zajímavosti, že Ariela si zahraje Lukáš Hejlík – známý z televizního seriálu Ošklivka Katka ale také z našich inscenací Maryša, Ze života hmyzu, Její pastorkyňa či Pomoc. V dalších rolích uvidíte: Kostase Zerdaloglu, Michala Stalmacha, Matěje Kašíka, Daniela Volného, Emanuela Křenka j.h., Jakuba Stránského, Martina Valoucha, Zdeňka Černína a další. Spoluúčinkuje balet Slezského divadla.

Překlad: Jiří Josek. Režie: Zdeněk Černín. Scéna, kostýmy: Jan Dušek j.h. Hudba: David Rotter j.h. Choreografie: Libor Vaculík j.h. Korepetice: Jarmila Táborská j.h. Dramaturgie: Blanka Fišerová.

WILLIAM SHAKESPEARE^(1564-1616)

ANTONIUS A KLEOPATRA

Osoby a obsazení

Činoherní soubor ND Brno nastudoval proslulou hru W.Shakespeara, který úchvatným způsobem zpracoval možná nejslavnější starověký příběh tragickými okolnostmi přervané lásky římského vojevůdce Marca Antonia (jednoho z triumvirů) a egyptské královny Kleopatry VII. (z poslední dynastie staroegyptské říše – dynastie Ptolemaiovců). Text z let 1606–7 náleží, díky ohromující básnické imaginaci v podobě nespočetného množství metafor a oslňujících jazykových figur, k nejvýznamnějším Shakespearovým dílům. Režisér Zdenek Plachý a dramaturg Martin Dohnal se rozhodli akcentovat rozdílnost dvou světů (Řím – Egypt: svět pragmatický a svět duchovní, svět hluku a svět ticha, čas zrychlený a čas zastavený) a rozdílnost dvou principů (mužský a ženský, rozum a cit, povinnost a slast), nejvíce se však soustředili      na vztah Antonia s Kleopatrou, jenž pojímají jako lásku, která je důsledkem metafyzického hledání druhého břehu.

Šéf činohry Zdenek Plachý si k velkolepé fresce opět sestavil vynikající tým – scénografa světového formátu Daniela Dvořáka, výtvarnici a kostymérku Martinu Zwyrtek, choreografku Hanu Charvátovou a hudebního skladatele Davida Šubíka. Hlavní role svěřil Ditě Kaplanové (Kleopatra), Petru Halberstadtovi (Antonius), Petru Bláhovi (Octavius), Janu Grygarovi (Enobarbus) a Jiřímu Pištěkovi (Lepidus).

Slezské divadlo Opava

William Shakespeare Hamlet

http://www.divadlo-opava.cz/william-shakespeare-hamlet/

Strašnické divadlo

William Shakespeare - Julius Caesar

22.2.2009 neděle 19:30
premiéra	“Březnové idy, ty měj na paměti. Kdo zabil Caesara, byl vrah, když nezabíjel ve jménu spravedlnosti.“ Je to klasická hra Williama Shakespeara, která v Praze nebyla hrána od konce 2. světové války. Hra je velice aktuální; boj o moc, korupce a lichotky... Koho nám to připomíná? Mají lidé právo zabíjet ve jménu spravedlnosti? A jestli ano, tak jaký počet nepřátel? Hrají: Eva Režnarová, Jan Novotný, Milan Stehlík, Kryštof Nohýnek, Vojtěch Štěpánek, Jakub Chromeček, Jan Hofman. Překlad: Jiří Josek. Úprava: Eva Bergerová, Jiří Josek, Julek Neumann. Scéna: Milan David. Kostýmy: Mlada Šerých a Mariana Novotná. Hudba: Petr Piňos a Petr Komár Soudek. Režie: Eva Bergerová.
	Vstupné : 230,- Kč Zlevněné vstupné : 130,- Kč
	REZERVACE ONLINE REZERVACE A KOUPĚ

Divadlo J. K. Tyla v Plzni –

ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY (William Shakespeare)

Divadlo na Vinohradech, Praha

http://www.dnv-praha.cz

Východočeské divadlo Pardubice

William Shakespeare – Hamlet

http://www.vcd.cz/hry/hamlet.htm
http://www.i-divadlo.cz/clanky/8123.htm
Premiéry: 6. a 7. prosince 2008 v 19 hodin, Městská scéna VČD

Nejhranější drama na světě, na téma být či nebýt a jak konat v morálním chaosu lidského společenství.

Volíme jeho komornější verzi (ovšem dochovanou z autorovy doby), která má dramatičtější spád na úkor filosofických pasáží, ale nikterak neumenšuje téma. Inscenace by se měla soustředit na psychologické drama mladého člověka, který se pere se světem, jenž se nechová podle jeho mladistvě idealistických představ. Což je nejdůležitější a nadčasové téma této hry. Dnes z něj klíčí ještě aktuální tematická odnož – připomenutí, že idealistické představy by aspoň k mládí měly patřit i v materialisticky chamtivém světě bez zábran. Titul patří v repertoáru divadla k jednomu z jeho hlavních stálých proudů, který představuje velká díla klasické světové dramatiky.

Režie: Jiří Seydler
Překlad: Jiří Josek
Scéna: Ján Zavarský j. h.
Kostýmy: Tomáš Kypta j. h.
Hudba: Jiří Šlupka Svěrák
Dramaturgie: Jiří Josek j. h., Tomáš Syrovátka j. h.

Osoby a obsazení:
  Král … Jan Hyhlík
  Královna … Romana Chvalová
  Hamlet … Josef Pejchal
  Corambis … Zdeněk Rumpík
  Leartes … Martin Mňahončák
  Ofélie … Marie Málková
  Horacio … Jan Musil
  Duch … Josef Vrána
  Rossencraft … Jan Grundman j. h.
  Gilderstone … Martin Chamer j. h.
  Fortenbras … Radek Žák
  Marcelus … Pavel Novotný
  Bernardo … Alexandr Postler
  Cornelius … Jiří Kalužný
  Herci … Pavel Novotný, Petra Janečková, Jiří Kalužný, Leopold Běhan j. h.
  Hrobník … Alexandr Postler
  Vesničan … Jiří Kalužný
  Montano … Leopold Běhan j. h.
  Kněz … Pavel Novotný
  Dvořan … Leopold Běhan j. h.
  Družina, vojáci, dvořané

Inspice: Jiří Vojíř
Nápověda: Naďa Krůlová

Městské divadlo Brno

http://www.mdb.cz

http://www.mdb.cz/inscenace/190-vecer-trikralovy/

Večer tříkrálový

 

proslulá komedie o lásce, milostném třeštění a chvále bláznovství

Jedná se o jednu z největších Shakespearových komedií lásky, převleků, překvapivých rozuzlení i zcela zvláštní poetiky. Bývá označována jako komedie slavnostního veselí či komedie masopustu. Bláznivý sváteční a převrácený svět. Veškeré to třeštění se samozřejmě točí kolem lásky. Z tolika přeludů je živa láska, že sama je svým vlastním přeludem. Ztroskotání lodi rozdělí blížence Violu a Sebastiana. Viola přijímá v chlapeckém převleku pod jménem Cesario službu pážete u Orsina, knížete illyrského, a zamiluje se do něho. Ten však miluje bohatou a krásnou hraběnku Olivii. Vyšle k ní jako svého posla lásky Cesaria a Olivie zahoří láskou k mladému zprostředkovateli. Děj se zauzlí, když se na scéně objeví Sebastian, a Olivie, pokládajíc ho za Cesaria, s ním uzavře tajný sňatek. Romantický příběh se proplétá s pásmem komickým, jehož protagonisty jsou sir Tobiáš Říhal, Oliviin strýc, jeho kumpán rytíř Ondřej Třasořitka a hraběnčina komorná Marie. Všichni tři jsou strůjci neplechy na zapšklém puritánovi Malvoliovi, správci Oliviina panství: podvrženým listem jej přesvědčí, že ho půvabná hraběnka miluje... Zkrátka rozverná sváteční komedie pojednává o různých podobách lásky, je plná převleků, soubojů a humoru. Nebyl by to však dramatik z největších, kdyby karnevalovou nespoutanost nerelativizoval \\\\\\\\\\\\\\\"snem\\\\\\\\\\\\\\\" o prchavém mládí, o zoufalství odmítnutých, o syrovém nečase. Večer tříkrálový tedy přináší pro každého něco; záleží na nás, chceme-li se na lidské hemžení dívat růžovými brýlemi, nebo skrze začouzené sklíčko.

zarezervovat

 http://www.rozhlas.cz/mozaika/recenze/_zprava/527357

divadlo@divadlovdlouhe.cz

http://www.divadlovdlouhe.cz/index.php?show=predstaveni&id=262

SOUBORNÉ DÍLO WILLIAMA SHAKESPEARA VE 120 MINUTÁCH 

 http://kultura.ihned.cz/74-10001315-30895540-439220-0-295930-005000_d-87

http://www.apostrof.scena.cz/index.php?d=1&o=1&c=8792&r=10

http://www.nekultura.cz/divadlo-hlavni/v-dlouhe-se-hraje-kompletni-shakespeare-ve-120-minutach.html

http://www.novinky.cz/clanek/155768-shakespeare-kradl-namety-kde-a-jak-mohl.html

http://www.e15.cz/kultura/shakespearovska-smrst-v-divadle-v-dlouhe-64462/

Divadlo J. K. Tyla - Plzeň

ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY
William Shakespeare

http://www.nepropasni.cz/komorni-divadlo/zkroceni-zle-zeny-william-shakespeare/2008-5196378/

http://www.i-divadlo.cz/recenze2/tic009djktzkroceni.htm

Překlad: Jiří Josek. Dramaturgie: Irena Hamzová Pulicarová. Scéna: David Bazika. Kostýmy: Tomáš Kypta. Režie: Juraj Deák.
Premiéra 18.10.2008 v Komorním divadle.
Hrají: Andrea Černá, Martin Stránský, Klára Kovaříková, Jan Maléř, Viktor Vrabec, Michal Štrych, Jakub Zindulka, Zdeněk Rohlíček / Tomáš Stolařík, Vilém Dubnička, Michal Štěrba, Antonín Kaška, Miloslav Krejsa, Jana Kubátová, Josef Nechutý, Martin Chmelař.

Jde o ranou, možná úplně první Shakespearovu komedii, jejíž inspirace sahá až k antickým pramenům, ale i dobovým pseudonávodům, jak krotit panny a dívky. Hra je přitažlivým i podivuhodným příběhem o hledání a objevování důvěry a odevzdanosti v lásce mezi mužem a ženou – jakkoli jejich nalezení předcházejí drsné střety a nelítostné souboje rafinovaného, dravého mužství se sebevědomou ženskostí. Zchudlý šlechtic Petruccio a Kateřina, enfant terrible z významné rodiny, uzavřou – za škodolibého i úlevného přitakávání přátel a příbuzných – manželství. Petruccio tak vsadil všechny karty na to, že nezkrotnou dívku promění v oddanou, milující ženu. Aby to dokázal a Kateřinu získal, musí sám mnohé nabídnout. V tomto příběhu s dobrým koncem nechybí drsná komika ani vtip – zvláště ve scénách „krocení“ natolik ostrý a divoký, že tuto hru srovnal jeden význačný teatrolog dokonce se štvanicí na medvěda, na niž se v Shakespearově době chodilo přímo do divadla.

Premiéra dne 18. října 2008 v Komorním divadle, Plzeň

Divadlo Husa na provázku

Divadlo se prezentuje širokým repertoárem komedií a činoher.

http://www.provazek.cz

W.Shakespeare

SMÍM PROSIT, LADY? MACBETH.
režie: M.Huba
Rok premiéry: 2008
Délka představení: 90 min

Macbeth vržený osudem do boxerského ringu, Lady Macbeth jako dirigentka vražedného violoncellového kvarteta. Něco mezi tancem a smrtí. Výrazná adaptace Shakespearovské tragédie v prostoru alžbětínské scény. V hlavních rolích Jakub Šmíd a Eva Vrbková

Divadlo U stolu, Brno

http://www.divadloustolu.cz

Macbeth

premiéra v roce 2006

Překlad: Jiří Josek

Inscenační úprava, režie a výběr hudby: František Derfler

Scéna a kostýmy: Milivoj Husák

Choreografie: Hana Charvátová a Josef Jurásek

Asistentka režie: Barbora Filipová

Účinkují: Viktor Skála, Helena Dvořáková, Ladislav Lakomý, Igor Ondříček, Jan Mazák, Erika Stárková, Ilona Šumná, Ilona Holešínská, Jiří M. Valůšek, Vratislav Běčák, Michal Isteník a Ondřej Kokorský

Shakespearův krvavý příběh patří mezi vrcholy světového dramatu. Statečný Macbeth se díky svým zásluhám dostane do blízkosti trůnu, jeho ctižádost a touha po moci však podlehne ďábelskému našeptávání a nakonec vyústí v královraždu, která vyvolá řetěz dalších zločinů. Napínavá tragedie je fascinující divadelní studií toho, jak se v člověku může zrodit zlo.

Premiéry: 1. a 3. listopadu 2006

Městské divadlo Brno

http://www.mdb.cz

 Dejvické divadlo Praha    dejvickedivadlo@dejvickedivadlo.cz

William Shakespeare
HAMLET

 

Hra o hrdinství, které nikdo nepotřebuje
PREMIÉRA 12.4. 2006

překlad: Jiří Josek, scénář a dramaturgie: Karel František Tománek, scéna: Martin Chocholoušek, kostýmy: Martin Chocholoušek a Vladimíra Fomínová, pohybová spolupráce: Boris Hybner, režie a spolupráce na scénáři: Miroslav Krobot
Hraji: Jaroslav Plesl, Jiří Langmajer, Hana Seidlová, Václav Mareš, Stanislav Zindulka, Vanda Hybnerová, Ladislav Hampl, Marek Taclík, Pavel Šimčík, Richard Fiala, Václav Jiráček, Jiří Kaftan, Michaela Bendová, Pavol Smolárik a další

Délka představení: 2 hodiny 20 minut

Středočeské divadlo Kladno

http://www.divadlokladno.cz

 Tracy Letts: Zabiják Joe

 MĚSTSKÉ DIVADLO MOST

 William Shakespeare

ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY

Misto konání:
Velká scéna

Autor: WILLIAM SHAKESPEARE
Režie: Zbyněk Srba

Obsazení:
Překlad: Jiří Josek - Úprava: Václav Cejpek a Zbyněk Srba - Dramaturgie: vlastimil novák - Scéna: Petr Kastner - Kostýmy: Kateřina hájková - Hudba: Míra Kuželka a Richard Řeřicha
Hrají:
Baptista Minola, bohatý měšťan z Padovy..... Stanislav Oubram
Kateřina, Baptistova starší dcera..... Andrea Traganová
Petruccio, veronský šlechtic..... Daniel Rous
Grumio, Petrucciův sluha..... Jiří Kraus
Kurt, Petrucciův správce..... Radim Madeja
Bianca, Baptistova mladší dcera..... Michaela Krausová
Gremio, starý měšťan z Padovy, Biančin nápadník..Miroslav Středa
Hortensio, šlechtic z Padovy, Biančin nápadník......Lukáš Rous
Luzenzio, šlechtic z Pisy, Biančin nápadník..... Jan Beneš
Tranio, Lucenziův sluha...... František Nedbal
Biondello, Lucenziův sluha.....Vít Herzina
Vincenzio, Lucenziův otec..... Otto Liška
sluha u Petruccia.....Karel Fiala

Popis:
Renesanční komedie o věčném střetu mužského a ženského živlu.
Délka představení: 150 minut.
Vstupné: 120,- 140,- Kč

Národní divadlo Brno

William Shakespeare  

VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ

PředchozíDalší

Osoby a obsazení

Tato Shakespearova komedie patří k hrám, které si natrvalo vydobyly přízeň publika a které nemusíme zvlášť představovat. Nicméně není bez zajímavosti, že obdobím svého vzniku patří do blízkosti Hamleta – jako by velký alžbětinský dramatik cítil potřebu vyvážit velké filozofické téma tragédie rozpoutanou komedií, bezuzdným žertem, veselou hříčkou bez mráčků. S tímto posvěcením se i na našem jevišti rozžívá starý dobrý rytíř Falstaff a další postavičky kouzelné renesanční taškařice. Režisérem inscenace je hostující Peter Mikulík ze Slovenského národního divadla v Bratislavě.

Městské divadlo Zlín

http://www.divadlo.zlin.cz

(The Mystery of Irma Vep)

Jana Paulová a Pavel Zedníček představújí svou novou komedii, s níž se jim zcela jistě podaří navázat na úspěch předchozích společných titulů.

Záhadná Irma je zdařilou parodii na hororové příběhy se vším všudy, co k tomuto žánru patří. Naši dva přední komici se ve hře chopí hned sedmi rolí najednou, jejich pověstný herecký temperament si tedy náležitě přijde na své.

Hra dosud nebyla na tuzemských jevištích uvedena, jejím autorem je Američan Charles Ludlam. V USA se komedie stala velkým hitem a posbírala řadu prestižních cen.


Osoby a obsazení:

LADY ENID HILLCREST ... Jana Paulová
LORD EDGAR HILLCREST... Pavel Zedníček
NICODEMUS UNDERWOOD ... Jana Paulová
JANE TWISDEN ...Pavel Zedníček
ALCAZAR ... Jana Paulová
IRMA VEP ... Pavel Zedníček
PEV AMRI ... Jana Paulová


Režie: Petr Novotný
Překlad: Jiří Josek
Scéna: Ivo Žídek
Kostýmy: Lucie Loosová
Hudba: Milan Svoboda
Scénické efekty: Pavel Toman
Zvukové efekty: Jan Zázvůrek

DIVADLO UNGELT

http://www.divadloungelt.cz/manzelstvi.html

Edward Albee
Hra o manželství

Gillian Chantal Poullain
Jack Jiří Schmitzer

přeložil Jiří Josek

režie, textová úprava a výtvarná spolupráce Ladislav Smoček
asistent scény Vítek Petrášek
světla a zvuk Tomáš Dvořan, Michal Brodec, David Zelinka
 

v představení zazní skladba Oscara Petersona "Hymn of Freedom"

paní Chantal Poullain pro představení používá kosmetiku značky Elizabeth Arden

květiny dodává Metamorphosis
autorská práva zastupuje Divadelní a literární agentura AURA-PONT

předpremiéry 11. a 12. října 1999
česká premiéra v Divadle Ungelt 14. října 1999

"Hra o manželství proslulého amerického autora Edwarda Albeeho je pro naše divadlo jako stvořená. Vše v ní stojí a padá s herci. A o to mi v Ungeltu jde. Žádné přestavby, převleky, scénické efekty... Dialog. A jaký... Páni! Moc jsem přemýšlel o tom, komu role Gillian a Jacka svěřit. Bylo mi jasné, že je musí hrát výjimečné herecké i lidské osobnosti. Žena a Muž. Zvolil jsem Chantal Poullain a Jiřího Schmitzera a potěšilo mne, že režisér Ladislav Smoček, ostatně stejně jako v případě Weskerova Bouřlivého jara, na můj návrh přistoupil." Milan Hein, umělecký ředitel Divadla Ungelt