Shakespeare, William - Král Jindřich V. / King Henry V

Stáhnout ukázku

Hrálo se

Divadlo: Česká televize (TITULKY), Premiéra: 22.03.2015 , Derniéra: 22.03.2015, , http://www.ceskatelevize.cz/porady/10491905601-v-k...

Galerie

Váz., str. 216, MOC 228 Kč

 

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10491905601-v-kruhu-koruny/212381476200004-jindrich-v/

 

Ukázky:

 

CHORUS                                

Ohnivá Múza kéž vás osvítí
a vynese až k nebi fantazie.
Scéna pak bude království, kde vládci
předvádět budou světu slavné děje.
Vím, že je troufalé tak velké téma
svěřit nulám jak my a divadlu.
Však, s prominutím, pokud může nula
na konci čísla značit milion,
pak dovolte nám, nulám v dějinách,
zahrát si s vaší obrazotvorností.
Takže se snažte si teď představit
zde v tomto prostoru dvě velké říše,
vzedmuté záští, které v cestě stojí
jen úzký proužek divokého moře.
Fantazie zacelí nedostatky:
jednoho herce stokrát znásobí
a udělá z něj vojsko. Řekneme-li
„jízda“, ať fantazie v mysli vám
vykreslí koně dusající zem.
Ať oblékne do hermelínu krále
a přenáší ho z místa na místo.
Ať zrychlí čas, že léta budou vám
odsypávat jak písek v hodinách.
Já, Chorus, budu vaším průvodcem.
Předem se omlouvám za všechny chyby,
suďte nás vlídně a ať se vám hra líbí.

                      

Teď v duchu přeneste se do chvíle,
kdy kradmé zvuky a houstnoucí tma
vás zvolna obklopují ze všech stran.
Od ležení k ležení lůnem noci
se nese šum a šelest obou vojsk,
že málem tajný šepot jedné hlídky
dolehne k uším hlídky nepřátel.
Zde i tam hoří ohně, v jejichž svitu
lze tušit temné tváře protivníků.
Vtom první kohout zakokrhá, zvon
odbíjí tři a vítá kalné ráno.
Francouzi, jistí si svou přesilou
nad těmi ubohými Angličany,
už pyšně hrají v kostky o zajatce
a nadávají na to, že se noc
vleče jak stará bába o holi,
až je to k zlosti. A co Angličané?
Choulí se jako boží umučení
nad ohýnkem a smutně myslí na tu
zítřejší hrůzu.

A už je třeba cválat do bitvy,
již bude demonstrovat hrstka herců
s tupými meči směšnou pantomimou,
nehodnou jména Azincourt. Však přesto,
zkuste si představovat, dámy, páni,
skutečnou bitvu, ne parodii na ni.

 

Co si musí vyslechnout král, když v převleku obchází vojáky, aby zjistil, jaká je nálada.

BATES                                   

Vím jenom, že králi musím sloužit, protože jsem jeho poddaný. A jestli mu sloužím ve zlý věci, pak naše zločiny padají na jeho hlavu.

WILLIAMS                            

A jestli páchá zlo, pak se mu to stejně vrátí, až na něho všechny ty nohy a ruce a hlavy usekaný v bitvě budou v soudný den křičet: „Umřely jsme kvůli tobě!“ Nemyslím si, že umřít v bitvě je dobrá věc. Protože stěží se může cokoli dobře a rozumně vyřešit, když se přitom musí prolít krev. Pro všechny ty padlé je to nepřirozená smrt a na svědomí ji má král, kterého prostě nemohli neposlechnout.

 

JINDŘICH V.                          

Všechno je na králi! Za vše může král!
Jsme vysoko, a přece do úst si
nás bere každý hňup. ...Kolik radostí,
z kterých se těší, je nám odepřeno!
Co máme navíc oproti těm dole?
Parádu? Pompu? Slávu? Božský nimbus?
K čemu je všechno tohle pozlátko?
Být král znamená nikdy nemít klid.
Jsem král a vím, že se vším tím, co mám:
královský balzám, žezlo, jablko,
svůj trůn a všechny pocty, co mi patří
a před nimiž se krčí celý svět,
nic z toho, ani třikrát znásobené,
mi nepomůže, abych na svém loži
spal stejně sladce jako nádeník,
jenž s těžkým tělem, ale s lehkou hlavou
unaven padne na kutě a spí.
Neprobouzí se hrůzou vprostřed noci.
Od slunka východu až do večera
se potí pod sluncem a celou noc
pak spí jak v ráji. Ráno opět vstane,
pomůže slunci skočit do kočáru
a v pilné práci tráví další den.
V klidu a míru užívá si život
a je mu fuk, že jeho klid a mír
má na starosti král, jehož ta starost
v klidu a míru nikdy nenechá.

 

GRANDPRE                           

Nač čekáte, francouzští pánové?
Ti zoufalí ostrovní kostlivci
už hyzdí naše krásné ranní pole.
Cancoury jejich praporů se směšně
plandají v našem větru. Sám bůh války
by v jejich bídném vojsku vypadal
v tom zrezavělém brnění jak žebrák.
Nad nimi vznášejí se popravčí,
vrány, jež těší se na štědré hody.
Chybí mi slova na to, abych popsal
ten živý obraz stavu před bitvou,
když živí jsou už víc mrtví než živí.

 

WESTMORELAND                

Je jich šedesát tisíc ve zbrani.

EXETER                                

Což je pět na jednoho.

WESTMORELAND                                                          

Kéž bychom tu měli
těch deset tisíc Angličanů, kteří
dnes doma lenoší!

JINDŘICH V.                                                          

                           Ne, příteli.
Jestliže máme zemřít, bude nás
padlých až moc. A jestli zvítězíme,
čím míň nás je, tím víc získáme cti.
Ne, příteli. Je nás tu víc než dost.
Raději řekni, Westmorelande, všem,
kdo nemá chuť se pustit do boje,
že můžou jít. Já jim to povoluji
a přidám jim peníze na cestu.
Já nechci zemřít vedle toho, kdo
se děsí, že by zemřel vedle mě.
Dneska se světí svatý Kryspián.
Kdo dnešek přežije a vrátí se,
vyroste o půl hlavy pokaždé,
když kalendář mu ten den připomene.
A nikdy už se svatý Kryspián
nebude slavit, aniž bychom s ním
nebyli připomínáni i my.
My, hrstka přátel, bratři ve zbrani.
Kdo dneska se mnou prolije svou krev,
bude můj bratr.

A ti, co sedí doma za pecí,
proklínat budou, že tu nebyli.
Protože není chlap, kdo nebojoval
zde s námi na svatého Kryspiána.

 

JINDŘICH V.                          

Krásná Kateřino, moc a moc krásná, mohla byste naučit vojáka slova, jež dáma vyslechne a jež probudí v jejím srdci lásku?

KATEŘINA                            

Vaše Válečenstvo ze mě dělá vtip. Já nemluvím vaši angličtinu.

JINDŘICH V.                          

Krásná Kateřino, jestli mě budeš milovat z celého francouzského srdce, můžeš se mi klidně vyznávat lámanou angličtinou. Chceš mě, Kačenko?

KATEŘINA                            

Pardonnez-moi, já neznám, co znamená „ceš mě“.

JINDŘICH V.                          

To znamená, že jsi anděl. A že já chci tebe. Já neumím švitořit o lásce, ale říkám rovnou: „Miluju tě.“ Kdybys chtěla, abych ti psal básně nebo tancoval, byl bych v koncích. Protože na básně nemám vlohy a na tancování nohy, i když na jiné věci vlohy i nohy mám. Přísahám bohu, Kačko, stydlivě se ošívat a koktavě vzdychat nebudu. Ve vyznávání se nevyznám. Slova jsou jenom žvásty, poezie je jenom spousta slov. Chceš moji lásku, lásko? Mluv, milá, a mluv mile, prosím.

KATEŘINA                            

Můžu já milovat neperžítele Francie?

JINDŘICH V.                          

Ne, nesmíš milovat nepřítele Francie, Kačko, ale miluj mě, přítele Francie. Já miluju Francii tak moc, že se nenechám připravit o jedinou její vesnici, chci ji celou. A, Kačko, až bude celá Francie moje a já budu tvůj, pak tvoje bude Francie a ty budeš moje. Mohla bys mě milovat?

KATEŘINA                            

Já to nevim. Až co bude myslet král, mon père.

JINDŘICH V.                          

Bude rád, Kačenko, bude rád.

KATEŘINA                            

Potom já budu taky rád.

JINDŘICH V.                          

Pak dovol, abych ti ruku políbil, má královno.